Scroll Top

Katerina Rudcenkova | Czech Republic

Η ποίηση είναι κώδικας ζωής, είναι οι σκέψεις που αναπνέουν και οι λέξεις που πυρπολούν τον βίο.

“Τι θα ήταν η ζωή χωρίς την ποίηση;
Τι θα ήταν η ποίηση χωρίς τις τρανές της γλώσσας οδοιπορίες;”
Το Culture Book συνομιλεί μέσω του Patras Word Poetry Festival με ποιητές και ποιήτριες που δημιουργούν ανά τον κόσμο. Η παρουσίαση, η καταγραφή, η μελέτη και αυτών των ποιητών και ποιητριών είναι από εκείνα που οφείλουμε στην τέχνη της ποιήσεως.
Η καταγραφή χωρίς μεγέθυνση των αληθινών διαστάσεων του μεγαλείου της ζωής, που είμαστε έτοιμοι να την καταστρέψουμε, μέσα και από τις κειμενικές αξίες των σύγχρονων ποιητών και ποιητριών, διαμορφώνει και την καθημερινότητα της σύγχρονης λογοτεχνίας.
 

 Vždy my, vždy jiní

Něco přece muselo zůstat
ze společných probuzení,
sdílené nahoty.
Něco přece muselo zůstat
ze sítí představ o tom,
co přijde. Nic už si nevybavím.
Jak bezohledně to mizí.

A ty hýříš nápady a nadějemi?
A ty hladíš minulost
i budoucnost jako dvě
předoucí kočky
svýma teplýma rukama?

Always us, always the others

Something must have remained
of those shared awakenings,
the shared nakedness.
Something must have remained
of those webs of notions
of what the future holds. Yet, nothing comes to mind.
How ruthlessly it fades away.

And you, are you full of ideas, full of hopes?
And you, are you stroking the past
and the future like two
purring cats
with your warm hands?

(translation by Alexandra Büchler)

Chůze po dunách

I když jsi cítila dojetí
nad prudkým odstínem zeleně,
stromů a trav a borovicového podrostu,

i když tě dojímala nostalgie dýmu toho léta,
pálené trávy a pečených ryb,

i když tě dojímaly děti,
které ještě nic netušíce o restrikcích světa
už teď skákaly
po dlaždicích jen jedné barvy,

přesto pod tím vším dojetím
zůstávalas ve zklamání chladná
jako ledová tůňka v sibiřském lese.

Otáčela ses, aby ses ujistila,
že stopy vytlačené do břehu už jsou smyty,
smyty, nebylas. Nechtělas být,
nechtěla ses už do ničeho otiskovat.

Walking on dunes

Even though you were moved
by the abrupt shade of green
of trees and grass and pine-tree undergrowth

even though you were moved by this summer’s nostalgia of smoke
burning grass and grilled fish

even though you were moved by the children
who, as yet innocent of the restrictions of the world
already skipped from one tile of the same colour to another

despite all that emotion
you remained cold underneath in your disappointment
like an icy pond in a Siberian forest.

You kept turning to make sure
that footprints left in the sand had been washed away
washed away, you were not. You didn’t want to be
you didn’t want to leave your imprint in anything at all.

(Transl. Alexandra Büchler)

Curriculum Vitae Katerina Rudcenkova